Duše K - tentokrát o Lásce a Nelásce, o Pravdě a Nepravdě s MUDr. Pavlem Nývltem
Published by Jan Marschner v Duchovno · 28 Březen 2023
Duše K - tentokrát o Lásce a Nelásce, o Pravdě a Nepravdě s MUDr. Pavlem Nývltem
Velmi zdařilé povídání o cestě a naladění člověka, plné mnoha veselých příběhů, při kterých se člověk zasměje nesčetněkrát.
Dosažený stav milosti, popisuje Mudr. Nývlt, jako stav, který prožívají lidé v Lurdech při vyléčení.
Také se zde dotýkají objevů Masaru Emota, který fotografoval krystaly vody při různém ovlivnění vody.
Stav vnitřní radosti, která se projevuje dětskou čistou radostí je stav, který člověku vnáší do jeho života možnost otevřít se čistým zářením.
Tato radost umožní člověku úplně jinak vnímat svět kolem něj a prožívat vnitřní dík za vše krásné kolem sebe, které díky čisté radosti je schopen člověk vidět.
Dosažený stav milosti, popisuje Mudr. Nývlt jako stav, který prožívají lidé v Lurdech při vyléčení.
My můžeme tento stav také najít v mnohých životopisech o zvěstovatelích.
Například v knize Mojžíš v knize z doznělých tisíciletích se píše:
Dlouhé čekání ho často zbavovalo odvahy. Blízek zoufalství trpěl pod tlakem, který si sám uložil, aby dosáhl cíle. Věděl, že Bůh ho nezavolá ani o okamžik dříve. Znal moudrost Stvořitele. V okamžicích úplné odevzdanosti v modlitbě se mu zdávalo, že začíná tušit dokonalost zákonů. Nadpozemská blaženost ho pak naplnila.
A přece přicházely dny, kdy pobíhal pln vzrušení sem a tam, kdy se v něm vše chvělo napětím jako síla, kterou již nelze déle spoutávat. Tehdy k němu přistupoval pokušitel, vábil jej a doháněl Mojžíše téměř k šílenství. Trápil ho až k úplnému vysílení, neustávaje, dokud se Mojžíš nerozpomněl na Boha a nepoznal ho. Tu zděšeně zaháněl od sebe temnoty a o to silněji se upínal ke Světlu, které nacházel na své cestě, jasné a zářivé.
Jednou se zase vracel do vesnice. Kráčel za stádem zvířat opíraje se o hůl. Již viděl vystupovat vzhůru sloupy kouře z jednotlivých chatrčí a jeho srdce se naplnilo mírem. Pojednou byl ochoten věřit, že se těší na lidi, kteří mu byli jindy tak vzdálení.
"Opravdu," přemýšlel s úsměvem, " je ve mně radost, radost, jak ji může pociťovat jen dítě, tak je čistá a prostá." Náhle jeho tvář zvážněla a jeho oči se zavřely.
Promlouval k němu nějaký hlas:
"Poslouchej, co ti vzkazuje Pán skrze mne!"
"Ano, Pane!" odpověděl Mojžíš hlasitě a po chvíli ještě jednou: "Ano, Pane!" Pak se vrhl na zem. Chvěl se.
Pak udělal cosi nepochopitelného: odhodil svou hůl na zem a viděl, že se vine jako had. Uchopil hadův ocas a ten se stal opět holí v jeho ruce.
"Rozumím Ti, Pane!" řekl. - "Tvá Vůle a Tvé Slovo je pro mne jako tato hůl, nechám-li ji padnout, stane se hadem, který je obrazem pokušitele na zemi. Ztratím-li Tvé Slovo, pak se had ovine kolem mých nohou a bude brzdou mých kroků. Svými jedovatými zuby obejme mou nohu a bude připraven kdykoli mne zničit."
Poté zasunul Mojžíš ruku do záhybů svého pláště a když ji vytáhl, vypadala jako malomocná.
Zalekl se a strčil ji opět do pláště. Cítil, jak na jeho prsou opět ozdravěla. Prohlížel ji znovu, byla tak čistá jako dříve. Přemožen skryl Mojžíš svou tvář do dlaní a zasténal. "Ó Pane, je to příliš veliké, já Ti nemohu porozumět!"
U ostatních zvěstovatelů bychom nalezli velmi podobné vnitřní stavy, vnitřní vývoj jde podobnou cestou.
Každému se také dostává to co hledá, neboť ve stavu milosti se otevírá tomu po čem touží. Tak jedni nalézají uzdravení, druzí poznání atd. dle toho co je jako touha naplňuje.
Všimněte si také, že tomu všemu předchází vnitřní samota, tedy uvnitřnění a boj s temnem, které na člověka dotírá aby jej z jeho cesty ke Světlu svedl.
Stav radosti a ponoření do milosti Světla za to však stojí.
Jan Marschner